Školní řád

 

 

čl. 1

Práva a povinnosti žáků

 

Žák Křesťanské střední školy, základní školy a mateřské školy Elijáš (dále jen „školy“) má všechna práva dítěte tak, jak jsou stanovena v „Úmluvě o právech dítěte“.

 

1. Žák má právo vybrat si školu, která mu poskytne vzdělání.

Pro každého žáka ZŠ Elijáš z toho plyne, že se svobodně rozhodl dodržovat povinnosti a využívat podmínek naší školy.

Každý žák má právo i povinnost nosit předepsanou uniformu školy, vždy čistou a vyžehlenou, tak aby reprezentoval školu.

 

2. Žák má právo na vzdělání.

Každý žák naší školy je povinen docházet do školy pravidelně a včas a řádně se vzdělávat. Žák je povinen účastnit se výuky podle aktuálního rozvrhu hodin. Žák se účastní všech činností školy, které ředitel školy vyhlásí jako povinné.

Budova školy je zpřístupněna od 7:00 do 17:30. S výjimkou každého pátku, kdy je budova otevřena do 16:00. Začátek první vyučovací hodiny je v 8:30. Žák je povinen být ve třídě nejpozději 10 minut před začátkem vyučování. Při vyučování zachovává žák klid, aktivně se účastní práce v hodině a udržuje své místo v pořádku a čistotě.

Začátek a délku vyučující hodiny určuje učitel. Po zazvonění je žák v klidu na svém místě a má připraveny všechny pomůcky.

 

3.Žák má právo na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání.

Žák pravidelně sleduje informace o škole a výsledcích vzdělání v žákovské knížce a na webových stránkách školy, od 4. třídy i na Škole OnLine.

Žákovská knížka musí být vždy udržovaná v pořádku, na vyzvání předložena vyučujícímu. V případě ztráty žákovské knížky, je žák povinen bez odkladů oznámit to třídnímu učiteli, zajistit si vystavení duplikátu u vedení školy včetně doplnění klasifikace od všech vyučujících. V případě zapomenutí hesla do Školy OnLine si zažádá o nové.

 

4. Žák má právo vyjadřovat své mínění a názory, činí tak vždy slušným způsobem.

Žáci jsou povinni dodržovat zásady kulturního chování. Zdraví učitele, zaměstnance školy a všechny hosty. Žáci mluví pravdivě, nepoužívají hrubých a vulgárních slov, jsou ohleduplní ke spolužákům, nikoho neponižují, nezesměšňují a žádným způsobem nikomu neubližují. Mimo školu, včetně volných dnů a prázdnin, se žák chová a jedná v souladu s pravidly slušného chování tak, aby nepoškozoval dobrou pověst školy.

V případě, že je žáku jakýmkoliv způsobem ubližováno, obrátí se na třídního učitele nebo jiného zaměstnance školy. Žáci mají právo na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle zákona č. 561/2004 Sb.

 

5. Žák má právo účastnit se školní a třídní samosprávy.

Ve škole pracuje školní parlament. Jednotlivé třídy si volí svého zástupce, který společně s vedením školy hledá řešení jejich problémů, potřeb a zájmů.

V každé třídě si třídní učitel ve spolupráci se třídou volí třídní samosprávu. Pokud třídní učitel svolá třídnickou hodinu v době mimo vyučování, žáci mají povinnost se jí zúčastnit.

 

6. Žák má právo využívat materiální vybavení školy ke svému vzdělávání.

Žáci společně s pracovníky školy udržují ve škole pořádek a čistotu, v budově se přezouvají.

Žák je povinen udržovat v pořádku a nepoškozovat všechny věci, které tvoří zařízení školy a třídy, a dále ty, které mu byly svěřeny do osobního užívání.  V případě, že dojde k poškození nebo ztrátě vybavení či školních potřeb, žák tuto skutečnost hned ohlásí vyučujícímu a dostaví se na sekretariát pro pokyny k šetření ztráty. Za škodu způsobenou žákem, jsou odpovědni zákonní zástupci žáka a bude po nich požadováno vyrovnání škody.

Naprosto respektuje pokyny vyučujícího. Do specializovaných učeben (PC učebna, tělocvična, hala, cvičná kuchyň…) vchází žák až s vyučujícím.

V době po vyučování se žáci zdržují ve školní družině nebo klubu, pokud nejsou nikde zapsáni, musí neprodleně opustit školu. V šatnách se žáci zdržují jen po nezbytně nutnou dobu.

 

7. Povinnost dodržovat školní řád

Žák je povinen dodržovat školní řád, vnitřní řád školy, předpisy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byl seznámen. Žák je povinen plnit pokyny pedagogických pracovníků škol a školských zařízení vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem.

 

čl. 2

Práva a povinnosti zákonných zástupců

1. Zákonný zástupce má právo vybrat školu pro své dítě

Zákonný zástupce je plně zodpovědný za své dítě, vede dítě k respektování pravidel školy a pravidel slušného chování.

Zákonný zástupce je povinen zajistit, aby žák docházel řádně a včas do školy, účastnil se školních akcí a byl vždy oblečen v uniformě školy.

 

2. Zákonný zástupce má právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka, jehož je zákonným zástupcem.

Zákonný zástupce dbá na přípravu žáka do školy, pravidelně kontroluje jeho školní práci a sleduje informace v žákovské knížce, na webových stránkách školy a od 4. třídy na Škole OnLine. Kontrolu žákovské knížky zákonný zástupce stvrzuje podpisem.

Škola svolává pravidelné třídní schůzky, jsou vypsány konzultační hodiny, které slouží k získání informací o žákovi.

 

3. Zákonný zástupce má právo na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání žáka, jehož je zákonným zástupcem, podle zákona č. 561/2004 Sb.

Zákonný zástupce je povinen oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle § 28 odst. 2 a 3 zákona č. 561/2004 Sb. a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost dítěte a žáka, a změny v těchto údajích: jméno a příjmení, rodné číslo, státní občanství, místo trvalého pobytu, údaje o předchozím vzdělávání, dosažený stupeň vzdělávání, datum zahájení vzdělávání v základní škole, průběh a výsledky vzdělávání, vyučovací jazyk, eventuálně zdravotní postižení, sociální znevýhodnění, zdravotní způsobilost ke vzdělávání, jméno a příjmení zákonných zástupců žáka, jeho trvalý pobyt a adresu pro doručování písemností, telefonické nebo jiné spojení.

Zákonný zástupce je povinen informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka, jehož je zákonným zástupcem, nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání.

 

4. Zákonný zástupce má právo volit a být volen do školské rady.

Je vítáno, pokud zákonný zástupce jakýmkoliv způsobem podporuje školu a je nápomocný v aktivitách školy.

 

5. Zákonný zástupce má právo se vyjadřovat k rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání žáka.

Zákonný zástupce je povinen se na vyzvání ředitele nebo třídního učitele osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka.

 

6.Zákonný zástupce má právo omluvit žáka z vyučování

Žák přichází do školy zdravý, bez známek onemocnění.

Zákonný zástupce je povinen informovat třídního učitele o nepřítomnosti žáka a vždy omluvit tuto nepřítomnost v žákovské knížce bez zbytečného odkladu po návratu do školy. Zákonný zástupce odpovídá za doplnění zameškaného učiva žáka.

-          v případě nemoci      – informovat třídního učitele (telefonicky nebo e-mailem) do 24 hodin.

-          v případě návštěvy lékaře – vyplnit, podepsat a odevzdat třídnímu učiteli formulář „Uvolňování z vyučovací hodiny“.

-          v případě plánované absence – 1 až 3 dny – podat písemnou žádost třídnímu učiteli (formulář „Uvolňování z více vyučovacích dnů“).

-          v případě plánované absence – déle než 3 dny - podat písemnou žádost řediteli školy prostřednictvím třídního učitele (formulář „Uvolňování z více vyučovacích dnů“).

 

 

 

Provoz školy

  • Provoz školy je od 7:30 do 17:30. S výjimkou každého pátku, kdy je budova otevřena do 16:00. Vyučující předávají žáky po skončení dopoledního i odpoledního vyučování pouze rodičům nebo zastupující osobě, kterou rodiče určí dopředu.
  • Úřední hodiny v kanceláři školy jsou pro žáky v době hlavní přestávky od 10.10 do 10.30 hodin. Pro rodiče je kancelář otevřena od pondělí do čtvrtka od 8.00 do 14.00 jinak po telefonické domluvě.

 

Školní jídelna

  • Obědy se vydávají od 11:30 do 14:30.
  • Všichni žáci školy mají možnost se stravovat ve školní jídelně.
  • Do školní jídelny žák vstupuje bez školní tašky a v přezůvkách.
  • Při stolování je žák tichý a ukázněný, dbá pokynů dozírajících učitelů, vedoucí školní jídelny a kuchařek.
  • Po skončení oběda odnese použité nádobí na místo k tomu určené. Školní jídelnu opouští žák buď v doprovodu pedagoga, nebo na jeho pokyn.

 

 

čl. 4

Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

 

  1. Žáci dbají ve škole i mimo školu všech pravidel hygieny a bezpečnosti. Při veškerém svém počínání mají na paměti nebezpečí úrazu a snaží se mu předcházet, zvláštní pozornost věnují zejména bezpečnosti při pohybu na schodištích, odpočívadlech a u zábradlí schodišť.
  2. Pohybové nebo orientační handicapy žáka je jeho zákonný zástupce povinen včas škole oznámit, aby se předešlo případným úrazům a jiným komplikacím.
  3. Během vyučování nesmí žák svévolně opustit školu. Žák, kterému je nevolno, jde domů nebo k lékaři pouze v doprovodu zákonného zástupce nebo jiné pověřené dospělé osoby. Žák odchází ze školy pouze s vědomím a podle pokynů třídního učitele nebo jiné kompetentní osoby ve škole.
  4. Pokud škola zjistí u žáka výskyt vší nebo jiných přenosných parazitů, neprodleně toto oznámí zákonnému zástupci a ten je povinen bezodkladně zajistit nápravu. Až do úplného odstranění těchto parazitů žák zůstává v domácím ošetření.
  5. Žákům není dovoleno otevírat okna bez přítomnosti a výslovného povolení pracovníka školy. Žáci se nesmějí vyklánět z oken, nebo jimi procházet, prolézat či vyskakovat. Žáci nesmějí z oken vyhazovat žádné předměty.
  6. Do tělocvičny, sportovní haly či odborné učebny nevstupují žáci bez vědomí pedagogů. Vstupují tam jen ve zvláštní obuvi a oděvu stanoveném řádem příslušné tělocvičny, sportovní haly či odborné učebny.
  7. Při výuce v tělocvičně, sportovní hale či odborné učebně zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy a řádem příslušné tělocvičny, sportovní haly či odborné učebny. Vyučující daného předmětu jsou povinni s nimi seznámit žáky při první vyučovací hodině školního roku a dodatečně poučit žáky, kteří při první hodině chyběli. O poučení žáků provede učitel záznam do třídní knihy.
  8. Žáci nesmějí manipulovat z bezpečnostních důvodů s jakýmikoli elektrospotřebiči bez dozoru dospělých osob.
  9. Školní hřiště mohou žáci využívat jen pod dohledem učitele či vedoucího kroužku, popř. zaměstnance školy.
  10. Do školy nosí žáci pouze věci vztahující se k výuce, předměty nesouvisející s výukou a drahé věci žáci do školy nenosí, škola za takovéto předměty nepřebírá zodpovědnost. Je zakázáno nosit předměty, které by mohly ohrozit zdraví, způsobit úraz nebo ohrožovat mravní výchovu ostatních žáků.
  11. Žák bezdůvodně nenosí do školy peníze a cenné předměty. Po celou dobu pobytu žáka ve škole (během vyučování, školní družiny či klubu i na mimoškolní akci) musí být mobily a jiná elektronická zařízení vypnutá a nemohou se používat. Za ztrátu či poškození cenných věcí nenese škola zodpovědnost.
  12. Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito přesuny doprovázející osoba žáky zvlášť poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají všech pokynů pracovníků tohoto zařízení.
  13. Do školy je zásadně zakázáno vnášet zbraně, střelivo, výbušniny, zápalné a dýmotvorné látky a jejich komponenty, a to včetně tzv. zábavné pyrotechniky.
  14. Užívání drog, pití alkoholických nápojů, aplikace omamných a psychotropních látek, jakož i kouření nebo žvýkání tabáku se v prostorách školy přísně zakazuje!

 

 

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ ŽÁKŮ


Tento dokument byl zpracován ve smyslu zákona č. 561/2004 Sb. a vyhlášky MŠMT 48/2005 Sb. v platném znění.

1)    Obecná ustanovení

      každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení v posledním vyučovacím dni období školního vyučování; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení

      hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"),

      u žáka s vývojovou poruchou učení, rozhodne ředitelka školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka, žádost je třeba podat do 31. 12., resp. 30. 5. v daném školním roce

2)    Pravidla hodnocení průběhů a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou 

      hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází z posouzení míry dosažení výstupů pro jednotlivé předměty školního vzdělávacího programu.

      hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné a respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků a doporučení školského poradenského zařízení

      hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení

      chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech

      při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci uplatňuje učitel vůči žákovi přiměřenou náročnost a pedagogický takt

      při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici

      kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně v souladu se specifikou předmětu

      klasifikační stupeň určuje učitel daného předmětu

      v předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě

      zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:

a) průběžně prostřednictvím žákovské knížky a prostřednictvím serveru Škola OnLine

b) před koncem každého čtvrtletí (klasifikačního období)

c) v době konzultačních hodin

d) případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka

e) v případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje vyučující ve spolupráci s třídním učitelem zákonného zástupce žáka

 

 

 

 

 

3)    Stupně hodnocení a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií 

A.  Chování žáka se ve škole a na akcích pořádaných školou je na vysvědčení hodnoceno stupni: 

                Stupeň 1 (velmi dobré)

                Stupeň 2 (uspokojivé)

                Stupeň 3 (neuspokojivé) 

B.  Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí  na vysvědčení stupni prospěchu: 

              1 – výborný


              2 – chvalitebný


              3 – dobrý


              4 – dostatečný


              5 – nedostatečný

 

      při hodnocení pomocí stupňů prospěchu se na prvním stupni použije pro zápis na vysvědčení číslice, na druhém stupni se použije slovní ekvivalent.

      při hodnocení jsou výsledky vzdělávání a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

      klasifikaci výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí vymezených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní školy

      jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „uvolněn(a)“

      nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „nehodnocen“ 

 

C.  Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni

 Žák je hodnocen stupněm:

a) prospěl(a) s vyznamenáním

není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle §14 odst. 2 

b) prospěl(a)

není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením 

c) neprospěl(a)

 je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením 

d) nehodnocen(a)

není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí 

      při hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se přihlíží k úrovni znalosti českého jazyka.

 

D.  Charakteristika stupňů hodnocení prospěchu a chování - kritéria 

Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:

      předměty s převahou teoretického zaměření

      předměty s převahou praktických činností

      předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření 

 

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření 

      převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků v těchto vyučovacích předmětech  vychází vyučující z požadavků učebních osnov a standardu  základního vzdělání. Při klasifikaci sleduje zejména:

a)    ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných  poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů

b)    kvalitu a rozsah získaných dovedností vykonávat  požadované intelektuální a motorické činnosti

c)    schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při  řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů  a zákonitostí

d)    kvalitu myšlení, především jeho logiku, samostatnost a tvořivost

e)    aktivitu v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah  k nim

f)     přesnost, výstižnost a odbornou i jazykovou správnost ústního a písemného projevu

g)    kvalitu výsledků činností

h)    osvojení účinných metod samostatného studia 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: 

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice  a zákonitosti uceleně, přesně a úplně; chápe vztahy  mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální  a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho  projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný  projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je  přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou  kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické  činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších  podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu  a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný  projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla  bez podstatných nedostatků. Grafický projev je  estetický, bez větších nepřesností. Je schopen  samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení  požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic  a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání  požadovaných intelektuálních a motorických činností  projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby  dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování  osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky  a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů  učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo  tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti,  přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho  činnosti se projevují častější nedostatky, grafický  projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení  požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění  požadovaných intelektuálních a motorických činností je  málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování  osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při  využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné  chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev  má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický  projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby  dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném  studiu má velké těžkosti. 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně  a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho  dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické  činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování  osvojených vědomostí a dovedností při řešení  teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi  závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů  a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani  s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním  a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti  a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné  nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí  učitele. Nedovede samostatně studovat.

 

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření 

      převahu praktické činnosti mají na základní škole  pracovní činnosti, praktika, informatika, základy techniky, domácí  nauky

      při klasifikaci se v těchto předmětech vychází z požadavku  učebních osnov a standardu základního vzdělání. Při  klasifikaci se sleduje zejména:

 

a)    vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým  činnostem

b)    osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí  účelných způsobů práce

c)    využití získaných teoretických vědomostí v praktických  činnostech

d)    kvalitu výsledků činností

e)    organizaci vlastní práce a pracoviště, udržování  pořádku na pracovišti

f)     dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při  práci a péče o životní prostředí

g)    hospodárné využívání surovin, materiálů, energie,  překonávání překážek v práci

h)    obsluhu a údržbu laboratorních zařízení a pomůcek,  nástrojů, nářadí a měřidel

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: 

Stupeň 1 (výborný)

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané  dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby  práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce  jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje  vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně  využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje  a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje,  nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se  překážky. 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu  kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se  nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci,  pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele. 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky.  Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele. 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu  kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické  poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za  soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech,  dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc  učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování  předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životním prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti  využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní ani  k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané  teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má  podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí.  Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků. 

 

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

      převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova, rodinná výchova, občanská výchova

      žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu

      při klasifikaci v předmětech uvedených v odst. 1 se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

a)    stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu

b)    osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace

c)    poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti

d)    kvalita projevu

e)    vztah žáka k činnostem a zájem o ně

f)     estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti

g)    v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: 

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost. 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost. 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

 Hodnocení a klasifikace chování žáka  -  obecné zásady 

      klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli; rozhoduje o ní ředitelka po  projednání v pedagogické radě

      kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel  chování (školní řád) včetně dodržování Provozního řádu školy během klasifikačního období

      při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato  opatření byla neúčinná

      postihování chování žáka mimo školu - rodiče je třeba vést k tomu, aby plně odpovídali za své  děti v oblasti výchovné. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole.

 

E.   Výchovná opatření: 

      ředitelka školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci

      třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelkou školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci

      při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení v průběhu klasifikačního období uložit žákovi některé z kázeňských opatření:

 

a)    napomenutí třídního učitele

 

b)    důtku třídního učitele

 

c)    důtku ředitelky školy

      třídní učitel neprodleně oznámí ředitelce školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitelky školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě

      ředitelka školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění, uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci

      udělení pochvaly ředitelky školy a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly ředitele školy se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno

      stupně hodnocení z chování uděluje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, případně s dalšími vyučujícími. Kritériem pro hodnocení chování je dodržování školního řádu v průběhu klasifikačního období.

      při hodnocení chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. K uděleným výchovným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže byla tato opatření neúčinná 

      výchovná opatření stejného stupně mohou být udělena i vícekrát během pololetí, pokud žák porušuje pravidla jiného druhu, než za které dostal předchozí postih. Důtku ředitelky školy je možné udělit i vícekrát za stejný druh přestupků.

      Napomenutí třídního učitele je udělováno za méně závažná porušování daných pravidel, a to buď za jednorázové porušení, nebo za opakované případy. Jde například o tyto přestupky:

      pozdní příchody

      nepřezouvání

      nepořádnost, nepřipravenost na vyučování (vybavení, žákovská knížka…)

      méně časté rušení výuky, které žák na základě upozornění učitele je schopen korigovat

      nedodržování pravidel slušného chování (běžných společenských norem jako je slušné vyjadřování, pomoc druhému …)

      Důtka třídního učitele je udělována jednak v případě, kdy po udělení napomenutí třídního učitele nedošlo ke zlepšení chování a jednak při závažnějším porušení pravidel, jako je například:

      časté rušení výuky, které žák není schopen ani po napomenutí učitelem účinně korigovat

      fyzické napadení spolužáka, které ale nemá za následek újmu na zdraví

      velmi hrubé a vulgární vyjadřování ke spolužákům

      zlomyslné chování, zesměšňování, poškozování věcí, pomlouvání vůči spolužákům

      nedovolené opuštění školy

      nošení nebezpečných předmětů do školy

      neomluvená absence

      Důtka ředitelky školy je udělována jednak v případě, kdy ani po udělení důtky třídního učitele se chování žáka nezlepšilo a jednak v případech obzvláště hrubého porušení pravidel, jako je například:

       krádež

       vandalství

       ublížení na zdraví

       nošení, propagace, užívání nebo distribuce návykových látek

       slovní či fyzický útok vůči učiteli nebo jakémukoliv pracovníkovi školy

       šikanování nebo hrubé násilí vůči spolužákovi

       neomluvená absence 

      zákonný zástupce žáka má v případě svého zájmu právo projednat udělení jakéhokoli výchovného opatření osobně s třídním učitelem nebo ředitelkou školy. Udělení důtky ředitelky školy je se zákonným zástupcem projednáno vždy, a to zpravidla ředitelem školy, ve výjimečných případech třídním učitelem.

      pokud žák často porušuje pravidla školního řádu a není schopen své chování zlepšit ani po udělení některého z výše uvedených výchovných opatření nebo pokud je hodnocení jeho chování trvale spíše negativní, svolá ředitelka školy k projednání hodnocení chování žáka společnou schůzku zástupců školy (člen vedení, třídní učitel, výchovný poradce) a zákonných zástupců žáka. Z tohoto jednání je pořízen zápis. Cílem jednání je dosáhnout účinné spolupráce rodiny a školy při nápravě chování žáka.

 

Obecné zásady pro uplatnění jednotlivých stupňů při hodnocení chování 

Chování velmi dobré

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Chování uspokojivé

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a ustanovení školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo řádu školy, případně se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Zpravidla se přes napomenutí či důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob, podniká slovní útoky vůči pracovníkům školy. 

 

Chování neuspokojivé

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu školy nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitelky školy dopouští dalších přestupků, podniká hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky vůči pracovníkům školy. 

 

4)    Zásady pro používání slovního hodnocení 

      při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku.

      slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

      výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka 

Výběr kritérií (možnost úprav): 

      intelekt: obecné rozumové schopnosti (inteligence); speciální dovednosti (např. matematicko – logické, jazykové a jiné); organizační schopnosti; bystrost; plánovitost; předvídavost; formy myšlení

      fantazie: bohatost fantazijních představ; tvůrčí fantazie; rekonstrukční fantazie; umělecká fantazie

      vyjadřovací schopnosti: řeč: vytříbená, stručná, bohatá, výrazná, spisovná, jasná, výstižná

      paměť: rychlost vštípení látky; délka zapamatování; rychlost vybavování; kvalita obsahu zapamatované látky; objektivní nebo subjektivní typ (zkresluje skutečnost)

      pozornost: vytrvalost pozornosti; délka a hloubka pozornosti

      city: soucitnost s druhými; citový vztah ke zvířatům a věcem; hloubka; rychlost a trvalost citů; estetické, intelektuální a etické city 

       temperament: vzrušivost; živost; rychlost reakcí

      povahové ladění: optimistické, pesimistické

      zájmy a ideály: bohatost zájmů; kvalita zájmů; zájmy o matematiku; literaturu; hudbu; výtvarná umění; herectví; přírodu a jiné; trvalost zájmů

      vztah k učení a k práci: pečlivost; zájem o učení; zájem o manuální práci; zájem o duševní práci; spolupracuje se školou; životní cíl a zaměření

      vztah k učitelům a představeným: uznává autoritu učitele a školy; přímost; úslužnost; ochota; uctivost; nebojácnost; poslušnost

      vztah k lidem a spolužákům: společenskost; ochota pomoci; slušnost ve vystupování; něžnost; poddajnost; ústupnost – neústupnost; altruismus; důvěřivost; soucitnost; ohleduplnost; spravedlivost; neagresivní chování

      extroverze – introverze: společenskost - uzavřenost; rád – nerad se stýká s druhými; uzavřenost – otevřenost

      společenské způsoby a vystupování: zdvořilost; jemnost; takt; družnost; milé vystupování; ochota a úslužnost; osvojené návyky chování

      volní vlastnosti: vytrvalost; cílevědomost; snaživost (píle); neústupnost při překonávání překážek; smysl pro povinnost; zodpovědnost; plnění povinností; dochvilnost

      samostatnost: úkoly řeší samostatně; samostatnost v řešení životních situací (obstará nákup, zajistí vzkazy a podobně)

      smysl pro pořádek: pořádnost a úklid vlastních věcí; pečlivost v uspořádání školních pomůcek, sešitů a knih

      ctižádost: zvýšená – snížená; přiměřená (zdravá)

      sebehodnocení: sebekritičnost; přeceňuje se – podceňuje se

      nebojácnost: není trémistou; dovede oponovat názorům, s nimiž nesouhlasí; statečnost

      dominance – submisivita: chce řídit druhé; chce organizovat; panovačnost; neústupnost – ústupnost; kompromisnost; tolerantnost; chce být veden

      mravní vlastnosti: upřímnost; pravdomluvnost; otevřenost; smysl pro pravdu; smysl pro nestrannost; altruismus (již uvedeno); dobré chování; zodpovědnost (již uvedeno); čestnost, zásadovost; ukázněnost; hrdost; svědomí

      sociální aktivita: iniciativnost; společenská akce; průbojnost; zapojení do diskusí; hlásí se často ve vyučování; navrhuje nové věci

      motorika: pohybová obratnost celková; jemná koordinace pohybů prstů a rukou (zručnost); má rád ruční práce 

 Poznámka: u některých znaků nelze určit, zdali jde o znak kladný nebo záporný z etického hlediska (viz např. temperament). U některých nelze určit ani jejich opak, neboť se jich užívá jen v pejorativním smyslu (viz jazykové zvláštnosti). Seznam lze chápat také z různých pohledů a lze jej rozšiřovat. 

Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace 

Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení

Prospěch 

Ovládnutí učiva předepsaného osnovami:

1 – výborný (ovládá bezpečně)


2 – chvalitebný (ovládá)


3 – dobrý (v podstatě ovládá)


4 – dostatečný (v podstatě ovládá s dopomocí)


5 – nedostatečný (neovládá) 

 

Úroveň myšlení 

 

1 – výborný (pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti)

 
2 – chvalitebný (uvažuje celkem samostatně)


3 – dobrý (menší samostatnost v myšlení)


4 – dostatečný (nesamostatné myšlení)


5 – nedostatečný (odpovídá nesprávně i na návodné otázky)

 

Úroveň vyjadřování 

 

1 – výborný (výstižné a poměrně přesné)


2 – chvalitebný (celkem výstižné) 


3 – dobrý (myšlenky vyjadřuje ne dost přesně)


4 – dostatečný (myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi)


5 – nedostatečný (i na návodné otázky odpovídá nesprávně)

 Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští 

1 – výborný (užívá vědomostí a dovedností spolehlivě a uvědoměle, pracuje samostatně, přesně a s jistotou)

 

2 – chvalitebný (dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb)

 

3 – dobrý (řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby)

 

4 – dostatečný (dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává)

 

5 – nedostatečný (praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí) 

Píle a zájem o učení

1 – výborný (aktivní, učí se svědomitě a se zájmem)

 

2 – chvalitebný (učí se svědomitě)


3 – dobrý (k učení a práci nepotřebuje větších podnětů)


4 – dostatečný (malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty)


5 - nedostatečný (pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné)

Chování (viz bod výchovná opatření) 

 

5)    Komisionální a opravné zkoušky 

Postup žáka do vyššího ročníku 

      do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem, pokud mu nebylo povoleno opakování z vážných zdravotních důvodů

      do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka dle §52 odst. 6 ŠZ

      nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí

      nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník

      ředitelka školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti, nejdéle však do konce školního roku, v němž dosáhne osmnáctého roku věku

      žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. Ředitelka školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník. 

U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitelka školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

Odvolání proti klasifikaci 

      má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci 1. nebo 2. pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dověděl, nejpozději však do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení požádat ředitelku školy o přezkoumání hodnocení.

      je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, požádá zákonný zástupce krajský úřad, komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka

      v případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitelka, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka tímto stanoveným řádem

      v případě zjištění porušení těchto pravidel ředitelka školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní. Nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti 

Komisionální zkoušky

      komisi pro komisionální přezkoušení (dále jen "přezkoušení") jmenuje ředitelka školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitelka školy, jmenuje komisi krajský úřad

      komise je tříčlenná a tvoří ji:

a)    předseda, kterým je ředitelka školy, popřípadě jím pověřený učitel zkoušející školy, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitelka školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy


b)    zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu


c)     přísedící, kterým je jiný vyučující

 

      v odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na základě žádosti krajského úřadu účastní školní inspektor

      výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitelka školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení

      o přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy

      žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení

      konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitelka školy v souladu se školním vzdělávacím programem

      vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku 

Opravné zkoušky 

      žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky

      opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelkou školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální

      žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitelka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku 

6)    Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 

      žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování

      při zdravotním znevýhodnění se jedná o zdravotní oslabení, dlouhodobou nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání

      sociálním znevýhodněním se rozumí:

 

a)    rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy


b)    nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova

 

c)    postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území ČR podle zvláštního právního předpisu

 

      škola zohlední příznaky specifické poruchy učení nebo chování v hodnocení a klasifikaci žáka, po konzultaci se speciálním školským zařízením může individuálně upravit způsob hodnocení a klasifikace žáka v jednotlivých předmětech

      při hodnocení a klasifikaci žáků bude upřednostňována motivační složka hodnocení (hodnocení jevů, které žák zvládl). Je vhodné používat různých forem hodnocení – hodnocení s uvedením chyb, bodové hodnocení

      např. při výuce jazyků bude upřednostňováno ústní osvojování, doplňování textů, omezeno psaní diktátů a individuálně upraven způsob psaní, při čtení bude využíváno kratších textů – bude kontrolováno porozumění, při psaní preferováno kritérium čitelnosti před úpravností

      u žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitelka školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka

      hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů

      žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy při částečném osvobození nebo při úlevách doporučených lékařem bude klasifikován v tělesné výchově s přihlédnutím k druhu a stupni postižení a k jeho celkovému zdravotnímu stavu

      škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace

      při klasifikaci žáka je možné upřednostňovat také širší slovní hodnocení 

Pozn.: vyučující sdělí ostatním žákům vhodným způsobem podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. 

 Hodnocení nadaných žáků

      mimořádně nadaným žákem se rozumí jedinec, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých rozumových oblastech, pohybových, uměleckých a sociálních dovednostech

      zjišťování mimořádného nadání žáka provádí školské poradenské zařízení

      ředitelka školy může přeřadit mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě zkoušky před komisí, kterou jmenuje

      obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitelka školy

      za neabsolvovaný ročník nebude žákovi vydáno vysv

Přiložené soubory: