Dnes jsme po společném tvoření vyrazili na Brumlovku, kde právě probíhají vánoční trhy. U vánočního stromečku jsme se vyfotili a prošli jsme si stánky s vánoční výzdobou, dobrotami i dárky. Atmosféra byla kouzelná a všichni jsme se moc těší na dnešní rozsvícení vánočního stromečku.
Dneska to zase bylo veselé šmodrchání. Děti si nejprve vybraly klubíčko, přízi pak omotávaly na knížku , svázaly a pak po vyvázání hlavičky uplatnily zkušenost pletení copánků, které jsme trénovaly na pletení housek. rozdělily střapce na osm dílů. Každý copánek se stal jedním chapadlem chobotničky. Každý copánek se uvázal, pak ještě pusinka a chobotničky byly na světě. Pak jsme se šli na chvilku projít, chlapci proběhnout na hřiště a děvčátka projít do parku a kouknout do filadelfie na rybičky.
To bylo včera radosti, nic děti nedokázalo udržet v družině, když viděly tu bílou nadílku. Házeli po sobě prašné koule, válely sníh, klouzaly se, shnovaly ho a dokonce si v něm pár kluků i zahrálo fotbal
Kromě tkaní se některá děvčata nadchla do pletení a háčkování. Několik děvčátek je trpělivých a vytralých. Jedna kabelka už je na světě a na šálách a peřinkách pro plyšáčky se ještě pracuje.
Další s řemesel, které jsme si přiblížili bylo klenotnictví. Zvolili jsme jednoduchou metodu, děti navlékaly různě velké korálky. Vyrobili si korálky prstýnky a jiné malé drobné radosti. Každý den nás to ale táhne ven, pokud neprší snažíme se být na vzduchu každý den.
Minulý týden bylo pro děti nejradostnější tvoření, proměnili jsme se totiž v pekaře! Paní vychovatelka nám připravili těsto. Pěkně se s ním pracovalo, když dorazily děti z oběda byla ho už hromada jako v pohádce hrnečku vař.Pak každý z nás dostal svůj vlastní kousek těsta. Pustili jsme se do pletení houstiček. Některé byly tenké a dlouhé, jiné baculaté a krátké, ale všechny jsme dělali s obrovským nadšením. Hotové housky jsme opatrně položili na plech a celý plech putoval do trouby. Z trouby se pomalu začala linout omamná vůně čerstvého pečiva a děti se nemohly dočkat, kdy už budou housky hotové. Když jsme je konečně vyndali, byli jsme na sebe opravdu pyšní. Naše malé housky byly krásné, voňavé a ještě lepší na chuť. A hlavně — upekli jsme je úplně sami! Dnes jsme si vyzkoušeli, jaké to je být pekařem, a byl to skvělý zážitek, na který budeme dlouho vzpomínat.
Na pondělí jsme naplánovali tkaní. Nachystala jsme dětem osnovy z kartonu a příze. Duhové klubíčko lákao motivovalo děti k práci. Všichni se těšili na výsledek, jen málo dětí však práci dokončilo, někteří museli záhy domů a jiní neměli dost trpělivosti. Výsledek ale stojí za to, proto budeme ještě dneska pokračovat.
V minulém týdnu jsme zápasili s jehlami. A to doslova, pro někoho to byla naprosto první zkušenost s jehlou, navléknout ji a přimět nitky, aby se necuchaly. Ušili jsme tak pěkně ručně z vlněné látky velké žaludy. Další den se děti odměnily tím, že jsem jim plyšáky předšila na stroji a oni si je jen obrátily, vykrmily dutým vláknem, zašily a vyšily očička.
Je tu listopad a to s již tradičně zabýváme v družině řemesly. Povídáme si o těch starých, řemeslech a povoláních, která najdeme i v Bibli. Pastýř, lékař, truchlář, švadlena, rozsévač, rolník, rybář, celník... a připomínáme si jejich příběhy. Taky jsme hráli hru, kdy každý si vytáhl lísteček s nějakým povoláním , popisoval ho a ostatní hádali. Rozvíjeli jsme komunikaci, schopnost vyprávět a popsat určitou činnost bez kořene slova. Byla u toho i legrace a zapojili se uplně všichni.
Týden před prázdninami jsme zakončili veselým malováním dýní a popustili jsme uzdu fantazii a malovali jsme různé ornamenty do barevných korun stromů, ty po nalepení vytvořili podzimní les plný barev. Hodě jsme si hráli s autíčky, starali se o kaštánky, kterým děti domlouvají, aby vyklíčily a skládali jsme různé obrázky z korálků. Taky jsme běhali venku, protože ještě nebyla taková zima a bylo tam hezky.
Jeden den k nám přišla paní asistentka a vyrobila s dětmi veselé kaštánky. Pak zbyl čas i na omalovánky a přípravě kaštanů k naklíčení.
Zkusili jsme se dětmi podívat na malování z jiného úhlu. Představa cesty, která se na obzoru mění v uzonkou stezičku a všechno ostatní je v dálce tak maličké, byla jasná. Tak jsme si to zkusili předtavit, a pak i namalovat. Některé děti si daly záležet a věnovaly se obrázku po chvilkách dva dny. Velice mile mě jejich obrázky překvapily. Včera pršelo a tak jsme ani nešli ven. Jen tak pro radost jsme se naučili namalovat dýni. Někdo raději zvolil relaxační omalovánku. Pak jsme házeli kaštánky na cíl, ale kaštánky nás pěkně vypekly a skákaly z cíle ven.
V minulém týdnu jsme se pustili do portréti kamaráda, někteří modelové si byly na obrázkách opravdu podobní a jiné obrázky ostatní pobavily, v obou případech děti krásně pracovaly a pak se běželo ven, protože podzim začíná hrát všemi barvami.
Tento týden jsme se naučili novou pohybovou hru Evoluce, která zapojuje zvaly i obratnost. Děi se promění v plazy, po úspěšném duelu v kámen, nůžky papír se vyvinou v čtvernožce ve vzporu nikoliv na kolenou a nakonec z nich mohou být dvojnožci, děti si u toho užily spoustu legrace, pak jsme se pustili do koláží, použili jsme krásné červené listy, které opadávají u naší družiny. Děti vytvořily různé postavičky, kytičky a zvířátka, která pak domalovaly fixami.
S dětmi jsme zkoušei malovat podle předlohy. Jak misku plnou jablíček vidí každý trošku jinak.
Když jsme u těch hub, vyrobili jsme včera i hříbky. Tentokrát v 3D provedení. Vystříhly jsme kruhy, ze kterých vznikl po nastřižení a opětovném slepení klobouk, pak byl potřeba menší kroužek na ze žlutého papíru a spodek a nohu nám pomohly nahradit ruličky wc papíru. Prostorově ztvárnit houbu není jednoduché, ale děti si s tím poradily, trochu pomohla paní učitelka a trochu tavná pistole, a hřibky byly na světě. Samosebou, někteří dali přednost autíčkům, legu a magnetické stavebnici. venku si to pak užívali všichni, vydali jsme se totiž na hřiště u školy na kaštánky, pokusíme se vypěstovat sazenčky a třeba i zasadíme stromky.
K podzimu patří určitě i houby, s dětmi si povídáme, kdo rád chodí do lesa a houbaří a co to obnáší. Jedna z nejkrásnějších, ač nejedlá je bezesporu muchomůrka červená. Děti vystřihly kloboučky z červeného papíru, potupkalii ho bílou temperou, pak vystříhly a nalepily něžně bílou nožičku. Nesměla tam chybět ani křehká sukýnka, v našem případě z papírového kapesníčku. Muchomůrky se moc povedly, na nástěnce v naší družině jen září,
V pátek jsme si udělali jednoduché myšky a v pondělí k nim přbyly kočičí omalovánky, děti vybarvovaly i pejsky a Stiche, pak jsme běželi ven, protože bylo ještě hezky.
Naše škola zpracovává v souvislosti s využitím webových stránek pouze taková cookies, která jsou nezbytně nutná pro zajištění provozu webových stránek a internetových služeb, a u kterých není nutno získat souhlas uživatele webu (technické a relační cookies). Pravidla cookies