Mikuláš, neboli svatý Mikuláš z Myry, byl skutečný člověk, který žil ve 3.–4. století v dnešním Turecku. Byl to biskup, který proslul svou laskavostí, štědrostí a ochotou pomáhat lidem v nouzi. Nejznámější jsou příběhy o tom, jak potají dával dárky chudým – právě z toho vznikla tradice obdarovávání na Mikuláše. Lidé si ho dodnes připomínají jako patrona dětí, námořníků a cestovatelů. A proto jsme si i my dnes takového Mikuláše vyrobili a moc se nám povedl.
Dnes jsme si ve třídě užili krásné předvánoční tvoření. S velkou chutí, nadšením a radostí jsme společně vyráběli vánoční hvězdu. Děti pečlivě, skládaly a lepily jednotlivé části, až vznikla tato nádherná zimní ozdoba. Bylo úžasné sledovat jejich trpělivost, šikovnost i radost z hotového dílka. Co říkáte, povedla se?
Dnes jsme se s dětmi pustili do výroby dlouhého vánočního papírového řetězu. Na stole už na ně čekaly připravené barevné proužky papíru i lepidlo – a pak to šlo samo. Děti pracovaly s nadšením, řetěz rostl před očima a radost byla vidět na každém kroku. Hotové řetězy si budete moct prohlédnout na zábradlích během vánočního jarmarku. Dětem se opravdu povedly! ?✨
Dnes jsme si ve družině vyrobili vlastní adventní kalendář. Nejdříve jsme si vybarvili sněhuláka i jeho mrkvičkový nos, vystřihli klobouk a nakonec jsme vše spojili pomocí spony. Už se těšíme, až budeme každý den posouvat ručičku a společně odpočítávat dny do Vánoc. Děti práce moc bavila a své krásné kalendáře si s radostí odnesly domů, aby si s vámi mohly užít kouzlo adventního čekání.
Dnes jsme se pustili do malování triček. Děti si je přinesly z domu, a kdo tričko neměl, dostal náhradou ručně ušitou tašku. Každý si vybral šablonu, podle které pak maloval fixami na textil, a tím začala naše tvořivá práce. U malování jsme si zpívali písničku Je prosinec a šlo nám to jako po másle. Dětem se jejich výtvory moc líbily a byly nadšené z toho, jak se jim trička povedla. Byla to krásná, radostná práce plná tvoření. Jakmile barvy uschly, hned si svá nová trička oblékly a nadšeně se fotily.
Dnešní den jsme ukončili měsíc řemesel. Byl velice aktivní a my jsme si vyzkoušeli množstí nových věcí. Naučili jsme se pracovat s jehlou, vyrobit si panenku, krabičku, stali jsme se učiteli, stavaři, košikáři, krejčí atd. Tento měsíc jsme toho skutečně vyrobili dost. Začíná nám měsíc prosinec, kde se budeme věnovat dárkům na vánoční trh.
Dnes jsme po společném tvoření vyrazili na Brumlovku, kde právě probíhají vánoční trhy. U vánočního stromečku jsme se vyfotili a prošli jsme si stánky s vánoční výzdobou, dobrotami i dárky. Atmosféra byla kouzelná a všichni jsme se moc těší na dnešní rozsvícení vánočního stromečku.
Dnešní odpoledne jsme si zase užili. Proměnili jsme se totiž v malé košíkáře a pustili se do výroby vlastních košíků z papíru. Paní vychovatelka nám nejprve připravila papírové šablony, do kterých jsme vkládali nastříhané barevné pásky. Ty jsme pak opatrně provlékali a překládali přes sebe tak, aby vznikl pravidelný vzor. Chvílemi to byla pořádná trpělivostní práce, ale stálo to za to! Každý z nás si nakonec odnesl krásný vlastnoručně vyrobený košíček. Podívejte se sami – opravdu se nám povedly.
Dnes jsme se s dětmi pustili do tvoření vlastní hračky – látkové chobotničky. Děti dostaly dopředu připravenou, nastříhanou látku, ze které se pak vyrobila chobotnice. Nejprve bylo potřeba vytvarovat hlavičku, naplnit ji a pevně zavázat. Poté přišla nejtěžší část – splétání chapadel. Pro mnoho dětí to bylo náročné a práce se jim ze začátku vůbec nedařila. Postupně se ale učily trpělivosti a některým se podařilo zaplést chapadla opravdu pěkně. Když byla chobotnička hotová, děti jí nalepily očička, nakreslily pusu a uvázaly šátek na hlavičku. Nakonec jsme všechny hotové výtvory vyfotili. Děti měly ze svých chobotniček velikou radost. Dříve si děti dokázaly hrát jednoduše a vyráběly si hračky z toho, co měly po ruce. Dnes jsme si takové tvoření vyzkoušeli i my.
Dnes jsme se stali učiteli. Vybrali jsme několik dětí, které si vyzkoušely roli učitele a připravily hodinu pro své spolužáky. Měli jsme hodiny češtiny, matematiky, výtvarky, tělocviku i hudebky. Bylo skvělé pozorovat, jak se děti do úkolů s nadšením pustily. Každá hodina ukázala, že učit není vůbec jednoduché – vyžaduje trpělivost, soustředění a kreativitu. I přes náročnost se děti s úkoly popraly velmi dobře a jejich spolužáci je s radostí sledovali a zapojovali se do hodin. Byly sice trochu divoké, ale zvládly to. Na výtvarce jsme si vyrobili ptáčka, na hudebce jsme si zazpívali koledu a na tělocviku Kačka procvičovala jednotlivé cvičební kroky, a u toho nám hráli písničky k jednotlivým hodinám. Dokonce nám zvonil i zvonek. Nakonec jsme využili poslední zbytky sněhu a vyběhli ven na hřiště, kde jsme si užili spoustu zábavy a pohybu na čerstvém vzduchu.
Dnešní den byl ve znamení tvořivosti, radosti a malých zázraků. Pustili jsme se totiž do role krejčích a vlastnoručně jsme si došili vlastního medvídka. Paní vychovatelka nám ušila medvídky na vycpání. Byl to nejzábavnější okamžik. Ten těžší byl, když jsme měli medvídka zašívat. No nebylo to jednoduché, protože mnohé děti držely jehlu poprvé v rukou, ale když se jim to povedlo, tak měly radost z díla, které vytvořily. Jako by dnešní den nemohl být ještě kouzelnější, právě dnes napadl i první sníh. Bílé vločky tiše pokryly okolí a dodaly všemu zimní atmosféru, kterou jsme si nemohli nechat ujít. Rychle jsme se oblékli a vyběhli ven, abychom se potěšili tou pomíjivou krásou, která možná nevydrží dlouho. Dnešní den nám tak přinesl nejen nového ručně vyrobeného medvídka, ale i pocit radosti z prvního sněhu — a to jsou okamžiky, na které se nezapomíná.
Dnes jsme se s dětmi pustili do výroby vlněných motanek, tedy jednoduchých panenek vytvořených pouze z vlny. Toto tradiční řemeslo, které se v různých formách objevovalo napříč slovanskými i dalšími kulturami, rozvíjí dětskou zručnost, trpělivost a kreativitu. Výroba motanky je krásný příklad toho, že ke hře i tvoření není potřeba mnoho – stačí vlna, šikovné ruce a trocha fantazie. Děti si samy volí barvy i podobu panenky, čímž si budují vztah k vlastnímu výtvoru i radost z dokončené práce. Panenka z vlny se pak může stát nejen milou hračkou nebo ozdobou, ale i malou připomínkou toho, že nejkrásnější věci si často dokážeme vytvořit sami. A to můžu potvrdit. Dětem se motanka velice líbila a mají z ní velikou radost.
Korálkářství je řemeslo s dlouhou historií, které se v průběhu času vyvíjelo a přizpůsobovalo novým materiálům i technikám. Zatímco dříve se korálky vyráběly převážně ze skla, dřeva či přírodních materiálů, dnes se v tomto oboru uplatňují i moderní formy tvoření – například se zažehlovacími korálky. Korálkářství tak zůstává živým, kreativním a stále populárnějším řemeslem. I my jsme se dnes k tomuto řemeslu přidali a vyrobili jsme tyto krásné výrobky. Hezké, že?
Dnešní den byl pro nás opravdu výjimečný — proměnili jsme se totiž v malé pekaře! Paní vychovatelka nám připravili těsto. tak, aby bylo hladké a hezky pružné. Poté ho nechala chvíli odpočívat a pozorovala, jak krásně nakynulo. Když jsme se naobědvali, čekalo na nás překvapení — každý z nás dostal svůj vlastní kousek těsta. Pustili jsme se do pletení houstiček. Některé byly tenké a dlouhé, jiné baculaté a krátké, ale všechny jsme dělali s obrovským nadšením. Hotové housky jsme opatrně položili na plech a celý plech putoval do trouby. A pak začalo to nejtěžší: čekání. Z trouby se pomalu začala linout omamná vůně čerstvého pečiva a děti se nemohly dočkat, kdy už budou housky hotové. Když jsme je konečně vyndali, byli jsme na sebe opravdu pyšní. Naše malé housky byly krásné, voňavé a ještě lepší na chuť. A hlavně — upekli jsme je úplně sami! Dnes jsme si vyzkoušeli, jaké to je být pekařem, a byl to skvělý zážitek, na který budeme dlouho vzpomínat.
Dnešní den byl pro nás výjimečný – proměnili jsme se v opravdové novináře a pustili se do tvorby vlastních „novinových“ příběhů. Každý z nás měl jedinečnou příležitost zamyslet se nad tím, co nás charakterizuje, co máme rádi, co nás baví a zajímá, a převést to do podoby kreativní koláže. Nejprve jsme se ponořili do hromady časopisů a s poctivostí novinářů jsme hledali obrázky, symboly a slova, která nás nejlépe vystihují. Děti pečlivě vystřihovaly vše, co se jim hodilo – od oblíbených zvířat, sportů a jídel až po věci, o kterých sní nebo které je inspirují. Výsledkem jsou krásné, originální koláže plné barev, nápadů a individuálních příběhů. Každá z nich je malým okénkem do světa našich žáků – jejich zájmů, radostí i snů. A jak to dopadlo? Podívejte se sami! Možná je v tom skrytý i nápad na Vánoce :D
Dnešní den jsme si opravdu užili – proměnili jsme se totiž v cukráře! Společně jsme si připravili jednoduchou, ale velmi chutnou dobrotu: banán v piškotu a v čokoládě. Nejprve si děti nakrájely banány, poté je spojily s piškotem a nakonec celé sladké dílko polily rozpuštěnou čokoládou. Práce je moc bavila, ale ještě víc je těšilo hotové dobroty ochutnávat. Děti byly trochu upatlané, ale zato šťastné a spokojené – a o to nám šlo především.
Být umělcem není jednoduché. Ke své práci potřebuje fantazii, aby jeho dílo mělo hloubku. Dnes jsme se stali takovými umělci. Každé dítě dostalo velký arch papíru, který nejdřív pořádně pomačkalo – a pak ho zase rozložilo. Do ruky dostaly fixu a jejich úkolem bylo pozorně se zadívat na všechny ty záhyby a čáry, které na papíře vznikly.A víte co? Z ničeho nic se začala objevovat zvířátka, postavy, tvary a celé příběhy! Každé dítě v těch linkách uvidělo něco jiného – a tak vznikla originální umělecká díla plná fantazie. Podívejte se sami na jejich tvorbu! A klidně si to zkuste i doma – vezměte papír, pomačkejte ho a nechte svou představivost, ať vám ukáže, co se v něm skrývá.
Dnešní den se nesl v duchu času – doslova! Proměnili jsme se v malé hodináře a pustili se do tvoření vlastních hodin. Nejprve jsme si vybarvili papírové ciferníky, vystřihli je a pečlivě nalepili na stará CD. Poté jsme připevnili ručičky a naše hodiny ožily! Vznikly tak krásné barevné hodiny, které nám ukazují čas a připomínají, jak šikovní dokážeme být. Dětem se práce moc povedla a na každém kousku bylo vidět, s jakou radostí tvořily. A aby nám práce šla ještě lépe od ruky, zazpívali jsme si oblíbenou písničku „Pátá“. Nakonec jsme šli ven na hříště a hráli si tam se svými kamarády.
Naše škola zpracovává v souvislosti s využitím webových stránek pouze taková cookies, která jsou nezbytně nutná pro zajištění provozu webových stránek a internetových služeb, a u kterých není nutno získat souhlas uživatele webu (technické a relační cookies). Pravidla cookies