Náramky přátelství

Dnes jsme po obědě zase přečetli kus z knížky Spící město, děti přemýšlely o tom, jak by to bylo těžké se o sebe postarat, kdyby rodiče na několik týdnů usnuli. Pak jsme se pustili do vyrábění náramků přátelství. Někteří pochopili kouzlo záhadného uzlíku rychle a někteří se s tím museli trochu poprat, ale proto jsou tady, aby se všechno naučili. Pár dětí si vzalo náramek i ven, že tam budou pokračovat, ale všechny přemohlo sluníčko a radost  z pohybu a náramky se dokončí později. Bylo tak teplo, že se někteří i trochu pocákali u pítka, aby se schladili, to bylo nadšení. Zůstali jsme venku déle než obvykle, nikomu se nechtělo dovnitř, kluci neúnavně běhali za míčem. V družině jsme pak uklidili šatnu, popovídali si a šlo se domů