Záložek není nikdy dost a každá kniha si zaslouží svůj krásný doplněk. Záložka do knihy muže byt tkanice, kartička, přečnívající list či jiný předmět sloužící k založení určité stránky v knize. A my jsme dnes vyrobili roztomilého ježka ve stylu origami jako záložku.
Víno je sváteční nápoj, je symbolem hojnosti a radosti. V Ježíšově době bylo víno běžným nápojem (pilo se ale zředěné vodou). Z hroznů se vyrábí také sladká hroznová šťáva a rozinky, ale nejlepší pro naše zdraví jsou čerstvě natrhané. Hroznové víno obsahuje spoustu vitamínu. Tak jsme si povídali a děti přitom vyrobily nádherné hroznové víno.
Seznamte se s nádherným světem kreslených a vyrobených z papíru zvířátek.! Kočky jsou každému známé domácí zvíře. Všichni víme, že jsou chlupaté, a že mňoukají. Malí roztomilí křečíci toho v sobě mají daleko víc, než by se mohlo na první pohled zdát. Většinu dne prospí, v noci nám vší silou okusují mříže, ze všech sil běhají v kolečku pro křečky. Tygři jsou jedinými kočkovitými šelmami, které mají pruhy, a každého jedince lze identifikovat podle jeho vzoru. Krokodýli- krásní tvorové obývající naší planetu. Tak proč si je nevyrobit z papíru. Tak jsme si vyrobili plno zvířátek na hraní.
Bydlíme s tatínkem, maminkou, babičkou, dědečkem… a všichni dohromady tvoříme rodinu. Povídáme si s dětmi o rodině, kolik máme doma členů? Pokusili jsme si vyjmenovat členy rodiny. Kdo do ní patří? Kdo je babička? Kdo je děda? To jsou přece rodiče maminky a tatínka. Kdo má nějakého sourozence? Bratříčka nebo sestřičku? Známe jména a příjmení všech členů vaší rodiny?
Věděli jste, že starověcí Římané na mrkev doslova nedali dopustit a že je také považována za jeden z nejdéle známých druhů zeleniny? Co se týče pěstování, je absolutně nenáročná, dokonce tak, že ji snadno vypěstuje i zahradník-amatér. Navíc se může chlubit výtečnou stravitelností - i proto se stává jednou z prvních potravin zařazovaných do jídelníčku miminek. Jsem červená - nejsem dívka Zelená není dubový háj, S ocasem - ne myší.
A proč jsme tvořili berušky zrovna na podzim, kdy všichni tvoří draky, ježky, dýně, netopýry…? Zaprvé proto, že berušky (neboli slunéčka sedmitečná) jsou prostě pěkné! A zadruhé, proto, že právě na podzim si hledají místo k přezimování a to často i v našich domovech. S dětmi jsme do tvoření berušek pustili jen tak, a o beruškách během tvoření povídali i nějaké zajímavé informace. Slunéčko sedmitečné je velmi užitečné, protože se živí mšicemi, které ve větším počtu škodí rostlinám. Do míst, kde je hodně mšic kladou slunéčka i svá vajíčka, ze kterých se vylíhnou žlutočerné larvy, která se také živí mšicemi. Jedna larva slunéčka sedmitečného sežere až 600 mšic. Pokud se slunéčko cítí ohroženě, předstírá, že je mrtvé a vyloučí žlutou páchnoucí tekutinu. Žlutá tekutina vyloučená slunéčkem je jedovatá a odrazuje nepřítele. Ptáci dobře vědí, proč slunéčko nesezobnout. To, že jsou slunéčka jedovatá, napovídá už výrazná červená barva krovek. Jedovatá zvířata bývají často výrazně zbarvená, zatímco ta nejedovatá mají barvu nenápadnou, aby se lépe v přírodě maskovala. Kromě našeho slunéčka sedmitečného můžeme často vidět i slunéčko východní, které se k nám dostalo z Asie. Slunéčko východní má více teček než slunéčko sedmitečné a v poslední době se hojně šíří. Ohrožuje tím naše původní slunéčko sedmitečné a to například tím, že žere jeho vajíčka.
sedíme v kruhu, vedoucí má klubíčko v ruce a drží začátek provazu. Tomu, komu chce dat klubíčko musí říct jeho jméno, ten si klubíčko vezme a předává dál. Pokaždé drží někdo kousek provázku, aby se vytvořila pomyslná pavučina. Dalším krokem může byt, že se pokusíme namotat klubíčko zpět, nebo přes provázek přelézat.
Vodní meloun je letní ovoce, které se vyznačuje velkou oblibou u dětí, dospělých i starších generací. Z hlediska zemědělství je meloun zelenina. Naopak z hlediska botanického je to bobule, a tudíž je meloun ovoce. Již pouhý pohled na jasně červenou dužninu stačí, aby se nám sbíhaly sliny v ústech. Tak dnes jsme si vyrobili veselý šťavnatý meloun k nakousnutí. Na výrobu jsme použili zelený, bílý a červený papír, nůžky, lepidlo a černý fix. Za nějaký čas nám vznikly veselé kousky šťavnatého melounu vodního.
Dnes jsme využili krásné počasí a pro všechny oddělení jsme uspořádali sportovní bleskovku. Na děti čekalo na hřišti 10 disciplín. Každý si hodil kostkou a běžel na stanoviště podle čísla na kostce, pak házely děti dvěma kostkama a zároveň trénovaly sčítání. Po splněném úkolu si každý běžel pro další číslo. Po uplynutí zadaného času dorazila odměna v podobě chladivého občerstvení. Nanuk všem přišel opravdu k chuti.
Zahrádka je plná zralého ovoce a zeleniny a my máme chvíli času. Natrhali jsme šťavnaté plody a něco dobrého si zavaříme na zimu. Třešně, meruňky, švestky, hrušky, jahody, kukuřice, houby, rajčata a okurky. To vše můžeme využít při přípravě skvělých marmelád a zavařenin. A až se zima zeptá, co jsme dělali v létě, my budeme připraveni.
Byl jednou jeden žabák jménem Emil, žil si spokojeně ve velkém rybníce, ale neustále měl pocit, že mu ještě do života něco schází. Časem si uvědomil, že všichni žijí v páru, jen jemu schází nevěsta. Tak dnes děti vyrobili rybník a dvě žabky aby jim nikdy nebylo smutno.
Perla je neuvěřitelně krásná, ale jak vlastně vzniká? Perly se vytvářejí v perlorodkách, které žijí v moři nebo sladkovodních řekách. Když se do perlorodky dostane cizí těleso, jako třeba zrno písku, začne se okolo něj tvořit hmota zvaná perleť. Tuto vrstvu perlorodka postupně zahušťuje a tvoří se tak krásná perla. Po prázdninách děti s nadšením povídaly o tom, kde a jak strávili léto. Vzpomínaly, co si z dovolené dovezly domů. Ale všichni, kdo byli u moře, si nasbírali na pláži mušle. Tak jsme si dnes vyrobili nádhernou mořskou lasturu. Z barevného papíru jsme si vystřihli tvar mušle a pak ji složili na půl a slepili. Nejvíc kreativní děti mořské přírodniny vybarvily dle vlastní představy a do lastury přidaly perličku.
Všichni dobře víme, že svět je plný pohádkových bytostí. Co už nevíme je to, že se i pohádkové bytosti mohou dostat do všelijakých trablí, ze kterých se není snadné dostat. Jako třeba mořská panna jménem Anna, která si jednoho krásného dne užívala sluníčka na hladině moře. Nechala se unášet na hladině a hřát se slunečními paprsky tak dlouho, až nechtěně usnula. A když se probudila… děti zdobili její ocas a vybarvovali vlasy…
První den ve škole je významným milníkem v životě každého dítěte. Svět nekonečných her v mateřské školce je nenávratně pryč a na řadu přichází učení a povinnosti. Ale ve družině vždycky máme dobrou náladu. Můžeme tvořit, malovat, hrát hry, povídat nebo stavět hrad. Podívejte se, jak jsme trávili čas v oddělení B.
Dnes jsme v družince prožili další ze dnů, na které se děti vždycky těší, už se to v posledním týdnu školního roku stává tradicí. Po obědě, když si děti trošku odpočinuly a pohrály, jsme vyrazili na zmrzlinu do Ovocného světozoru. Všichni se v tom horku moc těšily až se ochladí sladkou dobrůtkou. Cestou jsme si v tunelu zahráli na ozvěnu, řvaní, přestože řízené, je pro děti čímsi fascinující. Pak už jen vystát frontu, dobře si vybrat z širokého výběru a všichni se slastně olizovali. Ti komu peněženka dovolila větší rozjezd si šli i několikrát. Po cestě zpátky jsme si šli pohrát na hříště za školkou. Tobogány byly rozpálené ale domeček, kolotoč, houpačky, pítko a mlžiště byly dokonalé. Do družiny se vrátili všichni příjemně utahaní a klidně s hráli na koberci.
Včera jsme dočetli už předposlední kapitolu knížky, kterou čteme na pokračování, Spící město, je tam o čem přemýšlet, tak si někdy povídáme o tom, jak bychom si v situaci hrdinů poradili. Přepadly nás opravdová cedra a kdo by v takovém počasí nedostal chuť třeba na Meloun, tak jsme si ho vyrobili aspoň z papíru. Pak jsme šli ven, už pár dní tu múžeme kromě jiných oblíbených aktivit i trochu lenošit a relaxovat na houpačkách a v hamakách, děti na ně stojí frontu, určitě by se hodila do každého dětského batůžku až v létě vyrazíte na výlet a začnou bolet nožičky.
Mnohým dětem už se v družině nechce vyrábět, jsou unavení, ale několik našenců se každý den zeptá, "Tak co budeme dneska vyrábět?" A pro to jejich nadšení stojí za to vždycky něco zajímavého připravit. Nejlépe něco, co si záhy odnesou domů. Tentokrát to byla riflová peněženka. Taky mají radost, když jim vytiskneme omalovánku na přání, naposledy to byli dohoví koníčci, kteří ve své plastové formě často běhají v ohrádkách na koberci. Ostatní preferují relaxaci na koberci, kde zdokonalují své konstrukční dovednosti se stavebnicemi Seva a Lego, které je asi nikdy neomrzí a fantazii dětí dávají neomezené možnosti. Kluci jsou nadšení, když občas vyhlásíme Pokemonday, kdy si mohou donést své sbírky kartiček, to pak sedí na koberci nad svými sběratelskými poklady a ani nedutají. A pak samozřejmě ven, ještě že máme náš krásný atletický stadion. I doskočiště se umí krásně proměnit v pískoviště, kde si to děti užívají.
Dnes jsme si po čtení vybarvili a poskládali malou mořskou vílu, nebo pannu z papíru. Většina kluků odešla brzy na oslavu. Děti, které zbyly, odpočívaly na matracích, hrály si s duhovými koníčky, s Legofriends a magnetickou stavebnicí. Pak jsme šli ven, kde děti využívaly přednosti atletického stadionu pro odpočinek i aktivní hry. V družině si pak hrály s měkkým míčem a poslouchaly písničky.
Naše škola zpracovává v souvislosti s využitím webových stránek pouze taková cookies, která jsou nezbytně nutná pro zajištění provozu webových stránek a internetových služeb, a u kterých není nutno získat souhlas uživatele webu (technické a relační cookies). Pravidla cookies